Přeskočit na obsah

Určování vytvrzovacích vlastností samotvrdnoucích formovacích směsí pojených syntetickými pryskyřicemi přímo ve slévárně

Určování vytvrzovacích vlastností samotvrdnoucích formovacích směsí pojených syntetickými pryskyřicemi přímo ve slévárně

Vycházeje z obsáhlých výzkumů vytvrzovacích vlastností formovacích látek pojených syntetickými pryskyřicemi D. Boenische bude představena zkušební metodika, jejíž pomocí a při použití relativně jednoduchých zkušebních přístrojů je možné měřením zachytit důležité etapy průběhu vytvrzování, hlavně doby životnosti a rozebírání formy.

V německých slévárnách se již 50 let vyrábějí formy a jádra pro výrobu středních a velkých odlitků v kusové a sériové výrobě pomocí samotvrdnoucích formovacích směsí pojených syntetickými pryskyřicemi.

V roce 1961 byly poprvé použity k výrobě forem furanové pryskyřice, od roku 1975 se ve větší míře začaly používat fenolové pryskyřice a od poloviny 80. let alkalické fenol-rezolové pryskyřice.
Nejrozšířenější použití v německých slévárnách mají furanové pryskyřice, fenolové pryskyřice se používají např. při výrobě velkých odlitků, zatímco alkalické fenol-rezolové pryskyřice se přednostně používají ve slévárnách oceli.
Furanové pryskyřice, tj. produkty kondenzace z furfurylalkoholu, močoviny a formaldehydových a fenolových pryskyřic se vytvrzují kyselinami, zatímco alkalicky kondenzované fenol-rezolové pryskyřice se vytvrzují estery.
Společné těmto samotvrdnoucím formovacím směsím pojeným syntetickými pryskyřicemi je změna pevnostních vlastností související s časovým průběhem od okamžiku přidání pryskyřice a tvrdidla do základní formovací směsi, od sypké zhutnitelné formovací směsi až po pevnou formu, do které je možné odlévat.
Tento postup vytvrzování podrobně prozkoumal D. Boenisch se svými spolupracovníky a zevrubně ho popsal v několika odborných článcích [viz 1,2,3]. V následujících odstavcích byly pro představení mobilní metody měření vytvrzovacího procesu samotvrdnoucích formovacích směsí částečně použity i tyto poznatky.