Přeskočit na obsah

Speciální písky – ostřiva pro moderní výrobu jader a forem

Speciální písky – ostřiva  pro moderní výrobu jader  a forem

Německý slévárenský průmysl používá od poloviny 20. století při výrobě forem a jader speciálně upravené křemenné písky vysoké kvality. Křemenný písek je v Německu díky početnému výskytu vhodných nalezišť k dispozici v dostatečném množství a používá se pro všechny formovací technologie založené na použití ostřiv.

S vývojem a zaváděním organických pojiv se ale ukázaly hranice použitelnosti křemenného písku. Proto se od roku 1960 začal používat pro výrobu ocelových odlitků chromitový písek, který umožnil i zde dosáhnout čistých a hladkých povrchů (1). Vůbec byla výroba ocelových odlitků umožněna teprve vyvinutím keramického písku – šamotu v roce 1841 v Bochumi (2).

Také technologie přesného lití – zvláště potřebná v letech 1940 až 1945 -  byla svázána s použitím zirkonu, mullitu, korundu a šamotu, jež už byly v této době dostupné.
Při výrobě jader a forem rychle se v 50.tých letech rozšiřující metodou skořepin podle  J.A. Croninga se používaly zirkonové a olivínové písky.
Je zřejmé, že slévárenský průmysl vyžadoval technologie, které použitím pouze křemenného písku jako ostřiva nebyly realizovatelné.
Pojem „ostřivo“ je v Merkblattu VDG  R – 201 „Slévárenské formovací látky – pojmy“ definováno následovně: “Slévárenské ostřivo je písek, který tvoří hlavní složku slévárenské formovací směsi. Ostřiva obvykle nemají pojivou funkci. Písek je soubor zrn, převážně v zrnitostní třídě 0,063 – 1,50 mm.”
Slévárenská ostřiva se řadí k průmyslovým minerálům, které se s různým záměrem uplatňují při výrobě odlitků. Jsou součástí formovacích směsí, nátěrů, nálitků, filtrů, žáruvzdorných materiálů pro pece a pánve, přípravků pro ošetřování pánví a tavenin i brusiv pro cídění odlitků.